Stránky

pondělí, května 12, 2014

Kontext je king.

Nedávno jsem viděl film Her s Joaquinem Phoenixem a hlasem Scarlett Johansson v hlavních rolích. Příběh, který zřejmě mnoho diváků považovalo za love-story z nedaleké budoucnosti (soudě podle toho, jak se při odchodu z kina většinou drželi za ruce a tulili se s sobě) byl podle mě děsivou distopií o našem citovém životě jako "big data". Film je udělaný mistrovsky a kromě skvělých hereckých výkonů a citlivé režie mě v něm zaujala výprava a zobrazení technologií. Počítače ve dřevě a zásadně bez klávesnice, mobily v podobě nenápadných zápisníčků a malých pecek v uších, počítačové hry, které se prolínají s prostředím pastelového obýváku. Nehledě na smutek, jehož zdrojem bylo filmové podobenství o ukradeném citovém životě lidí, bych se v takové budoucnosti docela rád ocitl.

Střih. Pražské metro, stanice Muzeum. Na zdi plakát na nový software Dictate 4 společnosti Newton Technologies. Samotný produkt i reklama na něj vypadají lehce zastarale. Software je navíc zřejmě určen pouze pro PC, takže se na můj Mac nehodí. Přesto v tu chvíli skutečně a silně toužím jej vlastnit. Představuji si, že - podobně jako Joaquin Phoenix - trávím pracovní dobu zasněnými pohledy z okna a diktováním svých mouder elektronické sekretářce. Není to až takové sci-fi. Předpokládám, že dnes je už řada programů, které dobře zvládají přenos lidské řeči do písemné podoby. Zvláště mluvíte-li anglicky.

Co činí Dictate 4 výjimečným je načasování marketingové podpory. Nevím, jestli úmyslné, ale jistě účinné. Film Her za ní udělá většinu práce. Reklama tady nefunguje jako plnohodnotné a samostatné sdělení, ale jako mezitextový ukazatel. Pokud jste ji viděli a pokud jste také v posledních dnech viděli Her, jste zasaženi.

Velmi bych se divil, kdyby neměli v prodejním oddělení Newton Technologies napilno a nevyřizovali tuny objednávek od lidí, kteří si chtějí popovídat se Samanthou - nebo alespoň nadiktovat svoji denní dávku mailů.
Okomentovat