HRVNK on BRNDS and THNGS

O jménech na dveřích mluvil asi nejlépe Leo Burnett: Leo Burnett "When to take my name off the door" from Lobo on Vimeo . Od té doby se snědlo mnoho jablek a étos "osamělého člověka u psacího stroje" nenávratně přehlušil šum jepičích křídel na sociálních médiích. Leo mluvil o důvodech, které by jej přinutili vstát z hrobu, zhmotnit se, a pod rouškou tmy sundat svoje jméno ze všech dveří a pater agentury. Agentury, jejíž česká pobočka ve mě před lety zasela semínko přesvědčení, že reklama (to se tomu ještě neříkalo marketingová komunikace) není jen jeden z nejzábavnějších způsobů, jak strávit pracovní dobu oblečený, ale také jakási práce na duši. No dobře, tak aspoň na té její části, která je vidět. Z té doby jsme zdědili ony zkratky - dnes už k nerozečtení - DDB, BBDO, BMP a taky jméno Ogilvy, které teď tvoří tapetu na jakémsi bývalém skladu v Holešovicích. Leo Burnett je dnes divizí  druholigové francouzské agentury z devadesátých let. Leovo jméno na dve

Zatímco Smetana maloval politikům tykadla , v UK mají Brandalism . U nás přemýšlíme, jestli je důležitější, že se autobusák dopustil poškozování cizí věci (rozuměj tupých billboardů) nebo to, že se možná chtěl politicky vyjádřit. V UK se ptají: Why is it good to brandalise ? P.S.: Na olympiádě brandalizují taky .

V jednom starším kresleném vtipu Neprakty se starší, již vrásčitý a zjevně životem unavený fanoušek stěžuje mladšímu v kulisách prázdného stadionu: "Co já zažil pane bídy a utrpení! Chodím na všechny ligové zápasy!" Vyměňte "Chodím na všechny atd." za "Pracuji dvacet let v marketingu a reklamě!"a máte to! Třeba dnes kolem mě jela slečna ve služebním autě s logem společnosti Team 4 You ! Co jsem komu udělal!

Česká televize  představila  novou podobu svého loga. Reakce na sebe nedaly dlouho čekat. ( Tady , tady , tady a třeba tady .) Protože nevěřím, že studio Najbrt či Aleš Najbrt sám trpí akutní ztrátou vkusu a soudnosti, navrhuji toto teoretické vysvětlení: STUDIO NAJBRT SE MSTÍ NA OZNAČUJÍCÍM.   Jeho poslední práce pro Českou televizi, České dráhy i ČD Cargo (v souhrnu) jsou výpovědí o tom, že proces signifikace (spojení označovaného a označujícího ve znaku, který tak dostává smysl) se - jako mnoho dalších zásadně důležitých procesů v naší společnosti - zasekl nebo přinejmenším není bezprostředně čitelný. Je to situace podobná té, kterou jsme zažívali například na některých divadelních scénách v období normalizace. Nebylo-li možné režim otevřeně kritizovat, hledal divák jakékoliv náznaky nesouhlasu všude: v benigních textech klasických dramat či komunálních taškařic. Touha po svobodném vyjádření zrodila ve znakovém systému divadelního jazyka podrývavé konotace, které diváci odměňov

9. srpna jsem se zúčastnil setkání s mladými designéry, kteří v Galerii Czechdesign vystavují výsledky svého projektu Newintage . Jak uvádí stránky Galerie: "Projekt Newintage vznikl před nedávnem na několikadenním workshopu vedeným Michaelem Vašků, zástupcem Czechdesignu, který byl iniciátorem celé akce. Cílem workshopu bylo propojit ve spolupráci na tvorbě nové marketingové značky studenty jednotlivých ateliérů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně." Kromě překvapivě vyzrálých návrhů a celkové koncepce značky mě v Galerii/CZD čekal nevídaně energický a obětavý realizační team. Jana Višňová a její přátelé vše zajišťují v rámci dobrovolnictví. O to vzácnější je jejich konsekventnost a profesionalita v přípravě - včetně fantastického jídla, které Jana Višňová označuje za "strategický nástroj". Často bývá u nás slyšet nářky nad nepropojeností různých domén: věděcké a hospodářské, umělecké a obchodní, akademické a podnikové... Tyto

Pravidelné srpnové setkání Marketingového institutu se dnes uskutečnilo v DOXu, a to bylo první  nedorozumění. V průběhu večera následovala další - včetně samotného tématu večera: Jak se mění trh? Co umí malá agentura a co velká? DOX se dlouhodobě potýká se svou profilací a byť je to v podstatě jediná instituce, která se v Holešovicích a přilehlém vesmíru dá nazvat galerií moderního umění, chce se "otvírat různorodosti". Spojení avizované debaty na "technické" téma velikosti agentur a positioningu galerie moderního umění nefunguje. Mimořádný zájem publika (údajně kolem 150 platících účastníků) byl zřejmě vyvolán očekáváním jakéhosi battlu, kdy si zástupci reklamních Davidů a Goliášů přijdou dát vzájemně do držky. A byť Denisa Kasl-Kollmanová  jako moderátorka večera dělala co umí, nestačilo to na rozptýlení rozpaků nad celým vyzněním debaty, ani na vyvolání žádné skutečné kontroverze. Pomiňme procedurální přešlapy v podobě pozdního začátku, "krátkého"

Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z loga zřejmě z dobrých strategických důvodů. “Za posledních čtyřicet let s námi Siréna prošla vším,” říká prostřednictvím firemní webové stránky k modernizaci loga Starbucks jeho CEO Howard Schultz. “Udělali jsme na ní malé, ale smysluplné změny - tak, aby se značka Starbucks i nadále hlásila ke své historii a současně si zachovala relevanci a vyváženost do budoucna.” Ihned pro zveřejnění nového loga letos začátkem ledna se na webu Starbucks objevila celá řada rozporuplných reakcí. Zatímco některým věrným konzumentům této značkové kávy (kteří neváhají zaplatit za dlouhou jízdu taxíkem nebo se brodit ve sněhu ve svátečních polobotkách jen proto, aby získali svůj oblíbený kouřící kelímek) připadá změna nelogická, jiní ji s nadšením vítají. Jejich důvody jsou podobně mlhavé jako důvody Howarda Schultze. Podobným směrem se vydala i Škoda Auto - její okříd

Předesílám, že jako občan Slovenska nebudu moci volit nového českého prezidenta. Můj zájem je tudíž čistě profesionální: chci zjistit, jak pracují jednotliví kandidáti se svými značkami. Jestliže je značka reprezentací typických a odlišujících kvalit nějakého zboží, služby, komodity - obecně nabídky - potom může analýza prezidentských značek mnohé prozradit nejen o samotných kandidátech, ale také o jejich vztahu ke znakovosti, k jejich pojetí reprezentace. Z hlediska viditelnosti, která je startovací čárou přemýšlení o jakékoliv značce,

Už to prasklo . Nový mem, se kterým bude pracovat český cestovní ruch v dalších letech je na světě. Objednal a koupil si ho CzechTourism (to je ta státní agentura, o které například exotická Strana svobodných občanů prohlašuje , že je třeba ji zrušit) Já jsem byl členem skupiny, která připravovala zadání. Spoiler na začátek: logo i jeho aplikace budou fungovat; myslím, že v CzT se rozhodli dobře. Projevili obrovskou dávku odvahy. Tleskám vestoje! Řešení studia Marvil je podle mě zajímavé z několika hledisek: Polemizuje s maximou originality, výlučnosti a "autorství" loga destinační značky. Tyto pojmy jsou samozřejmě od začátku problematické: značku místa nevytváří designér - místo (a nakonec žádná značka) nečeká na finální múzicky inspirovaný dotek. Jeden z požadavků výběrového řízení byl, aby se studio pokusilo pracovat i s jednoslovným názvem Česka. Existuje u nás jeden proud debaty o destinační značce, který tvrdí, že hlavním problémem je neexistence oficiálního je