Konzultant by neměl mít problém s tím mít víc vizitek/papírových identit. Pokud má, je to problém hypertrofovaného profesního ega. Vizitka se dává z úcty ke komunikačním potřebám partnera, nikoliv jako reklama. A navíc je jako žánr přežitá.
V této souvislosti bych rád citoval termín toxická komunikace, který jsem poprvé zaslechl od jednoho služebně podstatně seniornějšího kolegy: Vizitky jako žánr jsou toxickou komunikací pro ty, kdo se denně snaží uřídit desítky dendritů svých sociálních sítí.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pomsta jazykových víl
A portrait of a fairy, by Sophie Gengembre Anderson (1869). Jazykové víly jsou velmi skromné. Materiálně si nenárokují téměř nic. Hlavu...
-
Metafora a metonymie , tyto dva hojně používané jazykové tropy, jsou blízké sestry. Zatímco metafora je přenesením významu jednoho slova...
-
Marty Neumeier tvrdí, že značka je “něčí osobní pocit” (“...it’s a PERSON’s gut feeling.” Caps M. N.) Jistě, postoj, který si ke značce v...
-
Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z lo...
1 komentář:
V tomhle jsem dost konzervativní, papírové vizitky mám rád a vedle různých e-databází je dokonce upřednostňuji. Navíc je to první informace o firmě jako celku.
Okomentovat