Stránky

pátek, října 12, 2007

Londýn v Praze, v Praze my


Konferenci Londýn v Praze jsem absolvoval rád, ale nikoliv celou, takže moje poznámky nejsou kryty zkušeností poctivého účastníka. Jsou spíše vypíchnutím některých dominantních dojmů z řečníků, které jsem stihl (Greg Rowland, John Kearon a Jarda Cír):

Greg Rowland upozornil na to, že nejenom spotřebitelé, ale i značky mají svoje potřeby a že imperativ spotřebitelských potřeb nemusí vždy být pro značku to pravé.
Greg prezentoval projekt "cesty do hlubin ruské duše", jehož výsledkem bylo zadání pro prasátkovou reklamu Rexony (k vidění zde). "Hluboká" analýza kulturních významů odhalila Rusko jako potenciálně hysterickou ženu, jejíž hysterie je (potřebuje být) držena na uzdě vládou silné ruky (viz např. Putin či předtím Stalin). Dále dala sémantikcá analýza k dobru portrét ruské společnosti jako společnosti, kde vždy existuje postranní cestička, "way around" a kde se lze vyhnout konzekvencím. Prasátková reklama pak měla být antitezí této "hbitosti", připomínkou, že jsou věci, ze kterých se nelze vylhat. Josef Havelka pak v otázce z pléna vyjádřil i moji pochybnost: byl ten robustní sémiotický aparát zapotřebí k vytvoření reklamy typu "stop stinking and you'll have better sex"? Ještě zásadnější otázka se vkrádá, když si uvědomíme, že reklama byla nasazena i v Čechách. Je česká duše opravdu tak věrným klonem duše ruské, že argumenty šité na míru temné animě Matky Rusi zabírá i na nás "Bohémy"? A klimax tomu nasazuje fakt, že prasátková reklama údajně na českém trhu výborně funguje. Co vlastně odhalila Gregova analýza?

Jaroslav Cír se Grega Rowlanda ptal na způsob, jakým dostat sémiotiku "na trh" - jak akademiky získat pro věc sémiotiky pro praxi. Greg navrhuje univerzální recept - peníze. Well done, Greg! Jaroslav se ale dotkl velmi významného tématu. V zemi průkopníků sémiotiky, v zemi Pražského lingvistického kroužku, který loni oslavil svoje osmdesátiny, se opravdu musíme ptát, proč nejsme avantgardou v oživování mrtvolného marketingového diskursu svěžím vánkem aplikované sémiotiky. Vinu podle mne nenese sémiotika a ani marketing, ale spíše uzavřenost jisté části české věděcké komunity na jedné straně a nedostatek vůle (schopnosti?) českého byznysu mobilizovat potenciál vědy (viz zde).

Brain Juicer Johna Kearona považuji za jedno z nejelegantnějších online výzkumných řešení. Ve svém příspěvku představil jakýsi "creative juicer", který snad funguje.

V suterénu Veletržního paláce byla dopoledne zima (nijak hrozná - spíše taková, která vám nedovolí usnout), zatímco odpoledne se přednášková místnost významně oteplila. Usínalo se. Jak dopadl večer? Jaroslave? Štěpáne? Jiří?

Na můj příspěvek blahosklonně shlíží Ferdinand de S.
Okomentovat