Specialisti a Idealisti

Nestalo se to poprvé, ale vždy znova mě to překvapí. Některý z našich klientů nakoupí (či nakoupit chce) služby specialisty - například designéra, PR manažera apod. Jsme (kde "my" představuje naši konzultační společnost Idealisti) přizváni, abychom opatřili tento akt puncem legitimity. Máme přeci na starosti značku. Invariantně od specialistů slyšíme:

No tak já jsem si teda nastudoval (nastudovala) tu vaši identitu, ale moc tomu nerozumím. Vlastně to ani není to, co potřebuju vědět. Já bych si tady popovídal (popovídala) s firmou XY o tom, co vlastně dělají, co to vlastně to IT (logistika, péče o pleť, development, diamanty - dosaďte podle odvětví, ve kterém daný klient působí) je; já tomu potřebuji nejdřív porozumět a potom mohu pro vás něco udělat. Nezajímají mě ty obecnosti o značce, já vám budu konkrétně pomáhat.

Specialista prodává svoje woodoo: svůj odborný jazyk, hloubku své specializace. Leč často zůstane pouze u jakési stínohry, tanečku, jež předvádí atributy odborného jazyka, odborným jazykem ale není. Nemluvě o hloubce specializace. A už vůbec nemluvě o vědomí kontextu, v němž se práce specialisty odehrává.

Specialisté si často neumí rady s identitou značky. Nechápou, proč by se měli zabývat vyjádřením smyslu toho, co ta která firma dělá, proč to dělá, jak to dělá jinak než firmy podobné... Uniká jim smysl hledání zastřešující metafory pro firmu a její podnikání. Chtějí co nejdříve firmu přivést do osidel své specializované operativy: PR specialisté se chtějí co nejdříve vrhnout na tiskové konference, tiskové správy a "eventy" pro žurnalisty; designéři chtějí co nejdříve "designovat", plotteři plottrovat, tiskaři tisknout.

Kdyby nic jiného, chci věřit, že díky naší práci se firmy neutopí ve specializované robotě, ale budou činit svá všednodenní rozhodnutí s vědomím svých "ideálů", své značky.