Ani za nepromokavou klávesnici


Lenovo má problém: Snad všichni, kdo se někdy aspoň trochu uživatelsky zajímali o počítače, už slyšeli o tom, že čínské Lenovo koupilo výrobní divizi počítačů IBM. Čekali jsme, kdy se vedle legendární značky ThinkPad začne objevovat značka Lenovo. Ten čas nastal. A zatímco billboardy podepsané značkou Lenovo slibují nepromokavou klávesnici (a taky ochranu a bezpečnost dat), o značkovou magii se stále stará staré dobré logo IBM ThinkPad na samotném notebooku. Strategie nepromokavé klávesnice - také známá jako strategie lepší pasti na myši - předpokládá (zcela správně), že zákazníci si chtějí kupovat stále lepší věci. V čem tedy spočívá problém? V tom, že potřeba "lepší pasti na myši" je "zarámovaná" v širším kontextu potřeb, který "strategie nepromokavé klávesnice" zcela ignoruje. Nad potřebou nepromokavé klávesnice (či spíše vedle ní, nebo kolem ní) je například potřeba prožívat smysl. Či potřeba pociťovat sebe sama jako integrální osobnost. Nebo potřeba vztahovat se k druhým. Bylo by chybou domnívat se, že v momentě (či spíše v momentech) kdy přemýšlíme o novém notebooku je některá z těchto potřeb odložena na věšák, zatímco se z nás na okamžik stane přísně racionálně rozvažující nákupčí, pro kterého je seznam "vychytávek" jediným (a určujícím) vodítkem. To vše navíc ve znejisťující situaci "zmizení" jedné značky a "objevení se" značky nové. Nabídka nepromokavé klávesnice ve mě ihned vyvolává řetězec pochybností a otázek: Co je vlastně Lenovo? Co bude s oním důvěrně známým logem IBM ThinkPad? A taky: Co vlastně v Číně znamená kvalita? Místo odpovědí na tyto otázky je mi nabízena klávesnice, která si poradí s kafem či colou.

Na stránkách Lenovo najdeme jejich firemní misi, která začíná polemickou otázkou: DOES THE WORLD REALLY NEED ANOTHER PC COMPANY? Na dalších stránce si firma na otázku odpovídá jednoznačným ne. Asi kouzlo nechtěného. A já mohu jen souhlasit.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Logika loga

Obrázek
Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z loga zřejmě z dobrých strategických důvodů. “Za posledních čtyřicet let s námi Siréna prošla vším,” říká prostřednictvím firemní webové stránky k modernizaci loga Starbucks jeho CEO Howard Schultz. “Udělali jsme na ní malé, ale smysluplné změny - tak, aby se značka Starbucks i nadále hlásila ke své historii a současně si zachovala relevanci a vyváženost do budoucna.” Ihned pro zveřejnění nového loga letos začátkem ledna se na webu Starbucks objevila celá řada rozporuplných reakcí. Zatímco některým věrným konzumentům této značkové kávy (kteří neváhají zaplatit za dlouhou jízdu taxíkem nebo se brodit ve sněhu ve svátečních polobotkách jen proto, aby získali svůj oblíbený kouřící kelímek) připadá změna nelogická, jiní ji s nadšením vítají. Jejich důvody jsou podobně mlhavé jako důvody Howarda Schultze. Podobným směrem se vydala i Škoda Auto - její okříd
Další informace

Česká spořitelna: Metafora i metonymie českého bankovnictví

Obrázek
Metafora a metonymie , tyto dva hojně používané jazykové tropy, jsou blízké sestry. Zatímco metafora je přenesením významu jednoho slova na jiné prostřednictvím vnější, strukturální podobnosti, metonymie umožňuje přenášet význam mezi slovy na základě jejich příčinné souvislosti nebo společného původu. Metafora života jako bonboniéry, u níž člověk nikdy neví, co na něj zbude (Forrest Gump). Metonymie označující novináře souhrnně jako "tisk" - byť se většina novinářů papíru vůbec nepodobá. Kromě toho, že se metaforou a metonymií zabývají lingvisté a literární teoretici, jsou tyto dva jazykové prostředky zajímavé i z několika dalších hledisek: z hlediska struktury myšlení, struktury nevědomí a nakonec i z antropologického hlediska. Všechny tyto tři perspektivy bychom my, marketéři, měli zohledňovat. Jak popsali Lakoff a Johnson , metafory jsou nejen významným systémovým prvkem jazyka, ale jeho prostřednictvím i našeho myšlení.  Lacan zase tvrdil , že lidské nevědomí je
Další informace

Pomsta jazykových víl

Obrázek
A portrait of a fairy, by  Sophie Gengembre Anderson  (1869). Jazykové víly jsou velmi skromné. Materiálně si nenárokují téměř nic. Hlavu složí v kterémkoliv slovníku, ve slevovém letáku hypermarketu, vezmou zavděk dokonce i zdí v pomočeném průjezdu. Nejí. Na sebe vezmou v podstatě cokoliv, co jim připravíte: plesové šaty, montérky, latex nebo třeba půjdou jen tak. Na rozdíl od víl lesních se člověka nestraní. Naopak. Žijí s ním v těsné symbióze, sesterství, porozumění a lásce. Tak nějak odjakživa. (Názory na to, kdy k jakživu došlo se různí. Ještě před tím byl počátek, kde bylo prý slovo a to slovo prý bylo u Boha a prý skrze něj všechno povstalo. Víly k tomu taktně mlčí.) Tvrdí se, že na polidštění opice má největší podíl práce. My dodáváme, že se nejspíš jednalo o práci jazykovou. Víly v ní sehrály klíčovou roli. Tančily na lexikálních paloučcích, vily syntaktické věnce, vařily písmenkové polévky. Bývaly by si mohly nárokovat piedestal, či alespoň tribunku. Ony však dále působí
Další informace