Like no other. Ale jděte ;)


Už to prasklo. Nový mem, se kterým bude pracovat český cestovní ruch v dalších letech je na světě. Objednal a koupil si ho CzechTourism (to je ta státní agentura, o které například exotická Strana svobodných občanů prohlašuje, že je třeba ji zrušit) Já jsem byl členem skupiny, která připravovala zadání. Spoiler na začátek: logo i jeho aplikace budou fungovat; myslím, že v CzT se rozhodli dobře. Projevili obrovskou dávku odvahy. Tleskám vestoje!

Řešení studia Marvil je podle mě zajímavé z několika hledisek:

Polemizuje s maximou originality, výlučnosti a "autorství" loga destinační značky. Tyto pojmy jsou samozřejmě od začátku problematické: značku místa nevytváří designér - místo (a nakonec žádná značka) nečeká na finální múzicky inspirovaný dotek.
Jeden z požadavků výběrového řízení byl, aby se studio pokusilo pracovat i s jednoslovným názvem Česka. Existuje u nás jeden proud debaty o destinační značce, který tvrdí, že hlavním problémem je neexistence oficiálního jednoslovného názvu naší země. Poté, co nás opustilo Československo, které jsme nosili v srdci (Češi možná trochu z jiného důvodu a s jinými pocity než Slováci), Česko jaksi stále není námi všemi adoptované. Zejména Jirka Mikeš říkává - zaveďme Česko (Czechia) a bude po problému. Studio Marvil na to šlo přesně opačně. Náš nemotorný název Česká republika (někteří anglicky mluvící polovzdělanci prý dokonce používají zkratku Czechrep! Tfuj!), národní "adjektivum" (jméno přídavné, nikoliv podstatné!) doplněné o zbytečný politologicko-právní doplněk "republika" proměnili na vpravdě post-whatever významovou melange. A ta "republika" v názvu si nic jiného ani nezaslouží. Aspoň poslouží!
Řešení bude fungovat hned - a potom umře. Nepřišlo mi nikdy na místě spojovat otázku služebního, "modrákového" loga či vizuálního stylu (má především odvádět tvrdou práci s přiváděním turistů, s dostáváním Česka na mentální mapu těch, kteří o něm třeba ještě vůbec nikdy neslyšeli) s otázkami národního dušezpytu, s problémem hledání národní identity, velkého národního příběhu. A třeba žádný není.
Logo se hned stalo předmětem lidové tvořivosti - hned bylo třeba jej ohnout, přestavět, přizpůsobit, vylepšit. Hned je třeba kutit. To je zdravý symptom, příslib, že Republike bude skutečně naše.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Česká spořitelna: Metafora i metonymie českého bankovnictví

Obrázek
Metafora a metonymie , tyto dva hojně používané jazykové tropy, jsou blízké sestry. Zatímco metafora je přenesením významu jednoho slova na jiné prostřednictvím vnější, strukturální podobnosti, metonymie umožňuje přenášet význam mezi slovy na základě jejich příčinné souvislosti nebo společného původu. Metafora života jako bonboniéry, u níž člověk nikdy neví, co na něj zbude (Forrest Gump). Metonymie označující novináře souhrnně jako "tisk" - byť se většina novinářů papíru vůbec nepodobá. Kromě toho, že se metaforou a metonymií zabývají lingvisté a literární teoretici, jsou tyto dva jazykové prostředky zajímavé i z několika dalších hledisek: z hlediska struktury myšlení, struktury nevědomí a nakonec i z antropologického hlediska. Všechny tyto tři perspektivy bychom my, marketéři, měli zohledňovat. Jak popsali Lakoff a Johnson , metafory jsou nejen významným systémovým prvkem jazyka, ale jeho prostřednictvím i našeho myšlení.  Lacan zase tvrdil , že lidské nevědomí je...
Další informace

Logika loga

Obrázek
Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z loga zřejmě z dobrých strategických důvodů. “Za posledních čtyřicet let s námi Siréna prošla vším,” říká prostřednictvím firemní webové stránky k modernizaci loga Starbucks jeho CEO Howard Schultz. “Udělali jsme na ní malé, ale smysluplné změny - tak, aby se značka Starbucks i nadále hlásila ke své historii a současně si zachovala relevanci a vyváženost do budoucna.” Ihned pro zveřejnění nového loga letos začátkem ledna se na webu Starbucks objevila celá řada rozporuplných reakcí. Zatímco některým věrným konzumentům této značkové kávy (kteří neváhají zaplatit za dlouhou jízdu taxíkem nebo se brodit ve sněhu ve svátečních polobotkách jen proto, aby získali svůj oblíbený kouřící kelímek) připadá změna nelogická, jiní ji s nadšením vítají. Jejich důvody jsou podobně mlhavé jako důvody Howarda Schultze. Podobným směrem se vydala i Škoda Auto - její okříd...
Další informace

Filosofie vs feelosofie v marketingu

Obrázek
Marty Neumeier tvrdí, že značka je “něčí osobní pocit” (“...it’s a PERSON’s gut feeling.” Caps M. N.) Jistě, postoj, který si ke značce vytváříme předpokládá nějaké její “pocitové zpracování” (a to v první řadě). Avšak přesvědčení, že značka není nic než metabolická změna fyzikálněchemické povahy, která se šíří po nervovém či svalovém vláknu , vede v marketingu k současné praxi, které říkejme feelosofie . Feelosofický přístup absolutizuje roli individuálních pocitů - a to nejen ve vnímání značky spotřebiteli, ale i v jejím plánování a řízení u marketingových profesionálů . Navíc, feelosofie není žádná vědomá marketingová cesta či škola, ale improvizace, kterou marketéři často nastavují nedostatek znalostí a teoretické erudice. V marketingu jde nakonec přece o to prodávat víc věcí více lidem častěji a za více peněz (viz např Sergio Zyman ). Jednoduché jak facka. Protipólem feelosofické epidemie je tzv. performatitída - nemoc, která dnes rovněž postihuje velký počet marketingových p...
Další informace