"Freaking out" jako obchodní strategie

Obchodní strategie malé firmy je složitý mechanismus, jehož fungování často není jasné ani majitelům a managementu. Prvním problémem takové strategie je fakt, že většinou není psaná. Ne snad proto, že by  kapitáni firmy neuměli či nechtěli psát, ale spíše proto, že na její systematický popis není čas. Tato strategie se navíc mění tak rychle, jak rychle firma postupuje v hledání toho pravého byznys modelu. Start-upisti to znají a jsou s tím smíření - jejich investoři vědí, že smyslem start-upu není vydělat peníze, ale najít funkční a udržitelný byznys model.

My ne-start-upisti nemáme luxus finančního či strategického investora. Sami jsme si investory, poradci i výkonnými manažery. Můžeme firmu rozvíjet, ale současně musíme platit složenky. Hledáme ideální vývojovou adaptaci svého byznysu, ale zároveň chceme, aby každý její evoluční stupeň byl funkčním prototypem, který je schopen přežít. Proto potřebujeme rychlejší plánovací nástroj, než plnokrevnou strategii. Každému se v tomto ohledu osvědčuje něco jiného. Mně se osvědčil přístup "freaking-out", který krátce popíšu a vysvětlím, proč je pro nás tou správnou volbou (než napíšeme strategii).

Malá firma v růstovém stadiu je v podstatě neřízenou chemickou reakcí. Její majitel (majitelé) sází na to, že našel prvky, které ve vzájemném kontaktu vytvoří cosi hodnotného, užitečného, nebo alespoň pozoruhodného. Prvním důvodem, proč je přístup "freaking-out" pro nás tím pravým je, že pomáhá udržovat šťávy ve varu. Nevaří-li se, hrnce chladnou, vůně se ztrácí.

"Freaking-out" je v podstatě etický postoj: aktivuje se, pokud ve všednodenním obstarávání objevíte něco, co je nekompatibilní s vašimi hodnotami. Můžete mít sebelepší přehled o tom, které hodnoty to jsou - pokud ovšem nejste připraveni kvůli nim vyskočit z okna (alespoň ve zvýšeném přízemí), jako kdyby jste je ani neměli.

Nakonec je "freaking-out" dobrým dočasným substitutem za firemní procesy. Je to v podstatě univerzální firemní proces. Velmi rychle rozlišuje podstatné a nepodstatné, nahrazuje kontrolu kvality, hlídání zákaznické spokojenosti a do jisté míry i projektový management. Freaking out je také skvělý nástroj pro kultivaci nového byznysu: staví vás do situace, kdy víte, že je třeba konat hned a konat tak, aby to bylo vidět.

Mohl bych ještě pokračovat, ale, panebože! Zvoní mi telefon! Musím letět!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Česká spořitelna: Metafora i metonymie českého bankovnictví

Obrázek
Metafora a metonymie , tyto dva hojně používané jazykové tropy, jsou blízké sestry. Zatímco metafora je přenesením významu jednoho slova na jiné prostřednictvím vnější, strukturální podobnosti, metonymie umožňuje přenášet význam mezi slovy na základě jejich příčinné souvislosti nebo společného původu. Metafora života jako bonboniéry, u níž člověk nikdy neví, co na něj zbude (Forrest Gump). Metonymie označující novináře souhrnně jako "tisk" - byť se většina novinářů papíru vůbec nepodobá. Kromě toho, že se metaforou a metonymií zabývají lingvisté a literární teoretici, jsou tyto dva jazykové prostředky zajímavé i z několika dalších hledisek: z hlediska struktury myšlení, struktury nevědomí a nakonec i z antropologického hlediska. Všechny tyto tři perspektivy bychom my, marketéři, měli zohledňovat. Jak popsali Lakoff a Johnson , metafory jsou nejen významným systémovým prvkem jazyka, ale jeho prostřednictvím i našeho myšlení.  Lacan zase tvrdil , že lidské nevědomí je...
Další informace

Logika loga

Obrázek
Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z loga zřejmě z dobrých strategických důvodů. “Za posledních čtyřicet let s námi Siréna prošla vším,” říká prostřednictvím firemní webové stránky k modernizaci loga Starbucks jeho CEO Howard Schultz. “Udělali jsme na ní malé, ale smysluplné změny - tak, aby se značka Starbucks i nadále hlásila ke své historii a současně si zachovala relevanci a vyváženost do budoucna.” Ihned pro zveřejnění nového loga letos začátkem ledna se na webu Starbucks objevila celá řada rozporuplných reakcí. Zatímco některým věrným konzumentům této značkové kávy (kteří neváhají zaplatit za dlouhou jízdu taxíkem nebo se brodit ve sněhu ve svátečních polobotkách jen proto, aby získali svůj oblíbený kouřící kelímek) připadá změna nelogická, jiní ji s nadšením vítají. Jejich důvody jsou podobně mlhavé jako důvody Howarda Schultze. Podobným směrem se vydala i Škoda Auto - její okříd...
Další informace

Filosofie vs feelosofie v marketingu

Obrázek
Marty Neumeier tvrdí, že značka je “něčí osobní pocit” (“...it’s a PERSON’s gut feeling.” Caps M. N.) Jistě, postoj, který si ke značce vytváříme předpokládá nějaké její “pocitové zpracování” (a to v první řadě). Avšak přesvědčení, že značka není nic než metabolická změna fyzikálněchemické povahy, která se šíří po nervovém či svalovém vláknu , vede v marketingu k současné praxi, které říkejme feelosofie . Feelosofický přístup absolutizuje roli individuálních pocitů - a to nejen ve vnímání značky spotřebiteli, ale i v jejím plánování a řízení u marketingových profesionálů . Navíc, feelosofie není žádná vědomá marketingová cesta či škola, ale improvizace, kterou marketéři často nastavují nedostatek znalostí a teoretické erudice. V marketingu jde nakonec přece o to prodávat víc věcí více lidem častěji a za více peněz (viz např Sergio Zyman ). Jednoduché jak facka. Protipólem feelosofické epidemie je tzv. performatitída - nemoc, která dnes rovněž postihuje velký počet marketingových p...
Další informace