sobota, ledna 04, 2014

Že nemáme vizi? My ani televizi!

Je víkend a atmosféru usebrání podporuje mimo jiné to, že Slunce koncem roku dokončilo další jedenáctiletý cyklus svého magnetického přepólování, v Suchdole byl objeven palestinský zbrojní sklad a už víme, že ministrem životního prostředí bude bývalý šéf Lovochemie a chemický lobbista. Jsa pohroužen do stavu kontemplativního nazírání piju víno a klikám a lajkuju celý den. Na popud Lumíra Kajnara si akorát odskočím koupit papírové vydání Lidových novin, abych mohl přečíst celý text Josefa Chuchmy Český rok po konci světa v příloze Orientace. Taky přečtu nijak nový pohled politologa Michala Klímy na současné politické turbulence: říká, že už nemáme strany, ale pouze parazitující klientelistické struktury částečně kolonizující a částečně privatizující stát. Bavím se textem Petra Gočeva, který pojednává o zajímavé podnikatelské příležitosti na českém trhu - únosech dětí.

S médii jsem strávil celý milý den. Letos přitom doma načínáme devátý rok bez televize. Často říkáme, že jsme ji zrušili, než se nám narodili první děti - a to z výchovných důvodů. Pravda je to tak napůl. Televize nás opustila morálním opotřebením a výchovně jsme žádnou novou nepořizovali. Nechybí nám. Našemu obýváku nedominuje podivný hranatý lesklý artefakt, který je v českých domácnostech často tím jediným plochým hranatým objektem na zdi. Tím se nechci vymezovat proti "typické" české domácnosti ani nás portrétovat jako nějaké "lepší lidi". Jen si představuji takovouhle experimentální sémiotickou opozici: VIZE - TELEVIZE. Jestliže Josef Chuchma, profesor Klíma, ale i celá řada dalších komentátorů, filosofů (a architektů, lékařů, spisovatelů, vědců, matek v domácnosti, ba i skladníků, elektrikářů, šatnářek a sestřiček!) se shoduje na absenci jakékoliv vize rozvoje naší země, není to těmi gigantickými obrazovkami? Je to, prosím vás, rozšířené i jinde?

3 komentáře:

Petr Skovajsa řekl(a)...

Otevřeš-li jakýkoli odborný časopis, fórum nebo web reagující na současné události najdeš tam jeden stejnej opakující se jev.

Všichni trefně, výřečně a drtivě opisují situaci, pojmenovávají příčiny a jízlivě se trefují do ostatních.

V tom jsme experti, ať už se jedná o firemní poradu, články v Marketing a Media, komentáře na iHned. Jízliví popis skutečnosti s nepřímým prohlášením "mě se to ale netýká".

Proč to tak je? Vymezit se proti něčemu co už bylo, co lze lehce analyzovat, je jednoduché, pohodlné. Nevyžaduje to vizi, nevyžaduje to odvahu své vizi věřit a ukázat jí světu.

Má s tím něco společného televize? Asi ano, je to účinný nástroj pro šíření nových kauz, podvodů, lumpáren, módní policie... pro každého něco. Jinými slovy je to stále nová potrava se proti něčemu vymezovat. Doma, v hospodě u piva, v trefných on-line diskuzích. Tomáš Klus v jedné ze svých písniček zpívá: "Přes všechno co tenhle národ zažívá, probíhají všechny nepokoje v pajzlu u piva".

Co s tím? Mít vlastní vizi, stát si za ní a být ochotný jí obnažit, chránit, diskutovat. Nabízet vlastní názor a řešení. Přijmout skutečnost, že politici za "naše marný životy nemůžou."

Tomáš Hrivnák řekl(a)...

Petře, díky za to. Na Twitteru Adama Gebriana jsem narazil na postřeh, že "nemáme vizi" je jedno z největších klišé dnešního veřejného debatního provozu. Že spíše chybí realizační energie. S tím souhlas. Já bych ty "nepokoje v pajzlu u piva" připisoval hluboké nedůvěře v institucionalizaci čehokoliv, jak ji tady v Čechách pozoruji. Jak nápad nebo kritika přeroste hranici nějaké bezprostřední komunity a má na sebe vzít podobu nějaké instituce, zajde většinou na úbytě. Hrozně jsem zvědavej třeba na takovou Rekonstrukci státu, u jejíhož zrodu jsem tak trochu byl. Bude hrozně zajímavé a důležité pozorovat, jak se udrží, rozvine, dospěje.

Ondřej Pohanka řekl(a)...

Já jsem bez televize už od r. 2000, což jsem vlastně ještě svým způsobem žil s rodiči - do nového domu s námi nešla, nějak se nám nehodila do nového obýváku. A s manželkou jsme nikdy ani o žádné neuvažovali, prostě to nebylo vůbec důležité. Ale roli televize přebírají počítače a mobilní zařízení - a jsou snad ještě invazivnější do mého času, než kdy bývala televize. A negativa se vrší. Televizi šlo vypnout bez většího problému, vypnout nebo odložit telefon je výrazně složitější! Obsah telefonu konzumuju sám, obsah televize aspoň vytvářel sdílený zážitek... A jestli to má u mně vliv na vizi. ASi takhle - ani bez televize není lehké nacházet a držet se své vize.