pondělí, května 28, 2018

Jen chvilku nebýt součástí konverzace!

Pokouším se dodělat jakousi prezentaci. Sedím omylem ve Starbucks v Palladiu. Nejsem to schopen dopsat. Jsem totiž v obklíčení konverzací minimálně tří druhů. A psaní - jak známo - není konverzace (agency), ale pokus o rekonstrukci (structure). Jaké konverzace tady brání psavému usebrání?

Předevšim konverzace v doslovném smyslu slova - lidé kolem stolků, tady a teď, povídají si o všem možném. Potom konverzace, které tady jsou jen zčásti a často se překrývají s prvním druhem: zrovna támhle pán schovává při esemeskování telefon pod stůl, aby jeho partnerka neviděla, že tady není. (Stejně to vidí - jde jen o jakousi konvenci, která má rituálně otupit ostří tohoto negentlemanského chování.) A potom je tu konverzace "zbožová", která tvoří tapetu pro předchozí dvě. Zajímavý je na ní právě tento statut "tapety": lidé jakoby nepřicházeli nakupovat a konzumovat, ale spočinout v jakési ochranné zóně, v zóně boží milosti. 


Nakonec slovníková definice "Palladia", která to vysvětluje:
PALLA'DIUM, n. [Gr. from Pallas,the goddess.]
1. Primarily, a statue of the goddess Pallas, which represented her as sitting with a pike in her right hand, and in her left a distaff and spindle. On the preservation of this statue depended the safety of Troy. Hence,
2. Something that affords effectual defense, protection and safety; as when we say, the trial by jury is the palladium of our civil rights.
3. A metal found in very small grains, of a steel gray color and fibrous structure, in auriferous and platiniferous sand. It is infusible by ordinary heat, and when native, is alloyed with a litter platina and iridiu
Okomentovat