Vedení místo poradenství

Víte co je to "žít v textu"? Mě se to děje už několik týdnů - od té doby, co se chystám napsat příspěvek o tom, jak mnohé české firmy (rozuměj firmy působící v Česku) zaměňují potřebu poradenství a potřebu vedení. Za tu dobu jsem pracoval na několika projektech, kde se mi tento poznatek potvrdil. Zatímco si firma objednává poradce (který, zdá se, má poskytnout kritickou reflexi problému a alternativy řešení), ve skutečnosti volá o pomoc při vedení firmy (=přijímání rozhodnutí, delegování, motivaci...) Vedlejším produktem tohoto volání o pomoc je samozřejmě většinou nepochopení (nepřijetí) role konzultanta v objednatelské firmě. Až příliš často manažeři českých firem spojují konzultační podporu s nadějí na vyřešení celé plejády vnitřních firmeních problémů. Konzultant - pokud nechce zklamat - tak přestává praktikovat kritickou reflexi a pouští se do jakéhosi firemního voodoo. Konce si zřejmě dokážete živě představit.

Vedení úzce souvisí s představou o podnikové vizi (o co firma usiluje, kam to chce dotáhnout) a se schopností naplňovat ji v praktickém managementu. V českých firmách často chybí to první ("Vize? No prodávat víc, přece.") a hrubě se improvizuje to druhé ("Selským rozumem, přece.") Přitom existuje docela jednoduchý a účinný nástroj propojování těchto dvou konceptů: řízení značky. Řízení značky lze totiž chápat jako management významu, který nabízí odpovědi na otázky jako:

Jakým smyslem (významem) naplňujeme to, co děláme?
Jaký smysl to má pro naše zákazníky/spolupracovníky?
Co lze dělat, aby se smysl našeho podnikání proměnil?

Možná to už bude znít jako šílená přeinterpretace, ale řízení značky je vlastně taková logoterapie, léčba smyslem. Možná je to lék i na českou manažerskou obrnu.

Komentáře

Anonymní píše…
Už dlouho pozoruji módní vlnu "...když už jim platíme, tak ať vyřeší ještě tohle..." a hledám cestu, jak spolehlivě ohraničit poradenský projekt. Zatím marně. Jsou lidé shůry obdarovaní, kteří chápou co je strategický pohled a pak jsou také ti druzí. A nejen v Čechách.
9:17 dop.
Tomas Hrivnak píše…
Já jsem o přesnější vymezování poradenských projektů už přestal usilovat. Spíše se snažím v bezbřehosti zadání vidět příležitost. Pokud je navíc klient ochoten připustit, že v rámci jediného projektu (a tudíž za jedny peníze) nelze odhalit smysl vesmíru, může se z volnějšího zadání vyvinout pěkný dlouhodobý konzultační vztah.
9:33 dop.
Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Česká spořitelna: Metafora i metonymie českého bankovnictví

Obrázek
Metafora a metonymie , tyto dva hojně používané jazykové tropy, jsou blízké sestry. Zatímco metafora je přenesením významu jednoho slova na jiné prostřednictvím vnější, strukturální podobnosti, metonymie umožňuje přenášet význam mezi slovy na základě jejich příčinné souvislosti nebo společného původu. Metafora života jako bonboniéry, u níž člověk nikdy neví, co na něj zbude (Forrest Gump). Metonymie označující novináře souhrnně jako "tisk" - byť se většina novinářů papíru vůbec nepodobá. Kromě toho, že se metaforou a metonymií zabývají lingvisté a literární teoretici, jsou tyto dva jazykové prostředky zajímavé i z několika dalších hledisek: z hlediska struktury myšlení, struktury nevědomí a nakonec i z antropologického hlediska. Všechny tyto tři perspektivy bychom my, marketéři, měli zohledňovat. Jak popsali Lakoff a Johnson , metafory jsou nejen významným systémovým prvkem jazyka, ale jeho prostřednictvím i našeho myšlení.  Lacan zase tvrdil , že lidské nevědomí je...
Další informace

Logika loga

Obrázek
Původně vyšlo v příloze Víkend HN v únoru 2011 Aktuální podoba Sirény v logu Starbucks. Název “Starbucks” i přídomek “coffee” zmizely z loga zřejmě z dobrých strategických důvodů. “Za posledních čtyřicet let s námi Siréna prošla vším,” říká prostřednictvím firemní webové stránky k modernizaci loga Starbucks jeho CEO Howard Schultz. “Udělali jsme na ní malé, ale smysluplné změny - tak, aby se značka Starbucks i nadále hlásila ke své historii a současně si zachovala relevanci a vyváženost do budoucna.” Ihned pro zveřejnění nového loga letos začátkem ledna se na webu Starbucks objevila celá řada rozporuplných reakcí. Zatímco některým věrným konzumentům této značkové kávy (kteří neváhají zaplatit za dlouhou jízdu taxíkem nebo se brodit ve sněhu ve svátečních polobotkách jen proto, aby získali svůj oblíbený kouřící kelímek) připadá změna nelogická, jiní ji s nadšením vítají. Jejich důvody jsou podobně mlhavé jako důvody Howarda Schultze. Podobným směrem se vydala i Škoda Auto - její okříd...
Další informace

Filosofie vs feelosofie v marketingu

Obrázek
Marty Neumeier tvrdí, že značka je “něčí osobní pocit” (“...it’s a PERSON’s gut feeling.” Caps M. N.) Jistě, postoj, který si ke značce vytváříme předpokládá nějaké její “pocitové zpracování” (a to v první řadě). Avšak přesvědčení, že značka není nic než metabolická změna fyzikálněchemické povahy, která se šíří po nervovém či svalovém vláknu , vede v marketingu k současné praxi, které říkejme feelosofie . Feelosofický přístup absolutizuje roli individuálních pocitů - a to nejen ve vnímání značky spotřebiteli, ale i v jejím plánování a řízení u marketingových profesionálů . Navíc, feelosofie není žádná vědomá marketingová cesta či škola, ale improvizace, kterou marketéři často nastavují nedostatek znalostí a teoretické erudice. V marketingu jde nakonec přece o to prodávat víc věcí více lidem častěji a za více peněz (viz např Sergio Zyman ). Jednoduché jak facka. Protipólem feelosofické epidemie je tzv. performatitída - nemoc, která dnes rovněž postihuje velký počet marketingových p...
Další informace