Kávu? Kalašnikov? Nebo snad krupobití?
Stále častěji se ocitáme v situaci, kdy je moje firma účastníkem výběrového řízení, v němž si nelze vybrat. Uvažte: soutěžícími jsou producent firemních večírků ve velkoplošných party-stanech, čerstvý absolvent jakési ekonomické univerzity specializující se na strategii komunikace na sociálních médiích, poradenská firma z velké pětky, klasická reklamka, jedna výzkumná a jedna "výzkumná" agentura a my, Idealisti . Zadání: udělejte něco! V tomto panickém módu se trh nachází už nějakou dobu. Je to jako kdybych poptával architektonické řešení u architekta a dále u kominíka, úklidové firmy a také u firmy specializované na garážová vrata. Kdoví, jak se to s těmi domy dnes vlastně má, že. Úsměvné? Nikoliv. Tento panický mód není "znamením doby", v níž už nic neplatí, nenosí se velká vyprávění a vůbec je ohlašován konec ledasčeho. Je - v tom lepším případě - výrazem nerozhodnosti, v tom horším manažerské neprofesionality, nekompetentnosti a nepřipravenosti. Baumanovský